Novinky
Sluneční energie: Česká republika jako solární velmoc?
O fotovoltaice toho bylo hodně řečeno, hodně napsáno, existuje o ní mnoho mýtů a budí silné emoce. Jak jsme na tom se solární energií v České republice? Jak dlouho ještě bude trvat stop stav slunečním a větrným elektrárnám? O kolik klesnou výkupní ceny elektřiny? Co čeká fotovoltaiku v nejbližších měsících?
17. 08. 2010 | Martin Archalous
Fotovoltaiku čekají velké změny, především snižování výkupních cen. V současné době je připojování nových solárních zdrojů do sítě zastaveno a není jasné, kolik elektráren bude v následujících měsících připojeno. Někteří mluví o hrozbě, kterou solární energie pro elektrickou síť představuje, jiní tuto hrozbu zpochybňují. Jak je to doopravdy? Co čeká českou fotovoltaiku?
Na úvod si shrňme vývoj fotovoltaiky v České republice: Naše země se v rámci Evropské unie zavázala vyrábět do roku 2020 13 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se ale sama o sobě nevyplatí, proto byl v roce 2005 přijat zákon, který výrobcům „zelené“ elektřiny nabídl výhodnou výkupní cenu, aby se vyrovnaly vyšší náklady investované do zelených technologií.
„V roce 2005 přišel jeden instalovaný megawatt výkonu solární elektrárny na 135 milionů Kč, dnes už náklady klesly pod 90 milionů.“
Nejvyšší příspěvek dostala solární energie (v roce 2009 se elektřina z fotovoltaiky vykupovala za cca 13 Kč, letos se za kWh vyrobenou ve slunečních elektrárnách platí něco přes12 Kč). V době vzniku zákona o podpoře obnovitelných zdrojů byla totiž solární technologie drahá a neúčinná. Jenže časy se mění a technologie udělala skok dopředu. Vypršelo několik patentových ochran a v loňském roce zlevnily solární panely až o 40 %.
Snížení výkupních cen elektřiny
Jenže příslušný zákon s tímto scénářem nepočítal a umožňoval snížení výkupních cen pouze o 5 % ročně. A protože státní aparát nevyniká rychlostí a pružností, změny zákona, která umožnila rychlejší snížení výkupních cen, jsme se dočkali až v dubnu letošního roku. Znamená to tedy, že stát garantuje každému, kdo postavil solární elektrárnu loni či letos, zcela mimořádný výnos. Z Česka se stala solární velmoc (po Německu) s druhým největším solárním výkonem v přepočtu na obyvatele. V červnu činil celkový výkon solárních elektráren v Česku 535,80 MW, z toho 400 MW bylo instalováno v roce 2009.
Takový zásah do trhu s elektřinou má však následky: Především narostl zpočátku nepatrný příspěvek na obnovitelné zdroje, který platí každý odběratel elektřiny (letos tvoří 5 % ceny elektřiny). Kromě toho, připojení nestálých a neregulovatelných solárních a větrných zdrojů může narušit stabilitu elektrické sítě. Parlament proto nedávno nastavil pružnější pravidla pro stanovení výkupní ceny elektřiny a správci přenosové soustavy zastavili připojování dalších solárních a větrných elektráren. Jak je na tom česká fotovoltaika dnes a co ji čeká v nejbližších měsících?
Chcete solární elektrárnu?
Postavit solární elektrárnu není snadné. Zájemce čeká nekonečné papírování: povolení, územní souhlas, posudky, vypracování projektu, administrativa s připojením do sítě…Použité zařízení musí splňovat přísné normy (např. udržovat stálé napětí a frekvenci). Mnoho investorů si na stavbu najme odbornou firmu. Jak se ale v poslední době ukazuje, některé z nich nejsou zcela solidní a postrádají potřebné zkušenosti. Snadno mohou vypracovat projekt, který energetici odmítnou připojit, solární panely budu chybně natočené, budou se překrývat…
Bude stát do budoucna podporovat pouze střešní instalace? Zdroj: Istockphoto.com
Mnoho projektů trápí nedostatek kapitálu. Přestože jde o výhodnou investici, je nutné z počátku vynaložit značnou částku. V roce 2005 (kdy zákon na podporu obnovitelných zdrojů vznikl) přišel jeden instalovaný megawatt výkonu na 135 milionů Kč. Životnost panelů tehdy činila 15–20 let. Dnes už náklady klesly pod 90 milionů za instalovaný megawatt, životnost se prodloužila až na 30 let. Banky rády poskytnou půjčku… Vyžadují však mnohem obsáhlejší dokumentaci než státní úřady.
Poplatek za rezervaci solární elektrárny
Kdo chce v současnosti připojit solární elektrárnu, má smůlu – od února platí stop-stav, elektrárenské společnosti nové solární zdroje k síti nepřipojí. Jednají na žádost společnosti ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu. Podle ČEPS totiž není jisté, že by síť nápor nových zdrojů zvládla.
Jsou tyto obavy opodstatněné? Nikdo neví. Není jasné, kolik solárních elektráren má být do sítě připojeno. Žádost o připojení nic nestojí, a tak si investoři rezervují výkon „pro jistotu“, dokud ještě platí staré podmínky. (Kromě toho odhady nadhodnocují, protože pozdější zvyšování výkonu fotovoltaické elektrárny znamená zahajovat celé řízení znova). V současné době je rezervováno 8 000 MW (což odpovídá výkonu 4 Temelínů). Připojení všech těchto zdrojů nemůže síť v žádném případě unést. Podle České fotovoltaické asociace (CZEPHO) však bude skutečně postaveno asi 1 200 MW.
Pokud by to byla pravda, potíže nehrozí: Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu vydrží síť v následujících dvou letech připojení 1 650 MW solárních a větrných elektráren. V letech 2012–2015 zvládne dalších 2 000 MW. V následujících letech by mělo být možné připojit ještě více solárních zdrojů – za předpokladu, že dojde k zavedení tzv.inteligentních sítí, které elektrárnu v případě problémů jednoduše odpojí. Jasno v této věci může být už brzy. Spekulanty má odradit nově zavedené zpoplatnění rezervace – 50% záloha na poplatek za připojení k síti. Žadatel musí také předložit plán výstavby, a pokud ho neplní, rezervace bude zrušena.
Způsobí obnovitelné zdroje black-out?
Proti argumentaci ČEPS se ohradili majitelé solárních a větrných elektráren. „ČEPS mate veřejnost. Každá elektrárna musí zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. CZEPHO si zase nechala zpracovat studii u EGU Engineering, podle které k omezování obnovitelných zdrojů nejsou technické důvody.
Jak dlouho potrvá stop-stav větrným a solárním elektrárnám není zatím jasné. Zdroj: Istockphoto.com
„Nikde na světě obnovitelné zdroje energie dosud black-out nezpůsobily a jsou státy, kde mají alternativní zdroje mnohonásobně větší podíl než u nás,“ doplňuje Petr Klimek ze společnosti Fronius. Sítě států Evropy jsou navzájem propojené, pokud by k black-outu mělo dojít, musel by postihnout celou Evropu současně. Hrozbu black-outu proto mnozí považují za uměle nafouklou bublinu. Tento názor sdílí i Petr Jarošík ze společnosti Joyce: „Obávám se, že riziko black-outu bude používáno jako argument proti fotovoltaice jako takové.“
Nedostatečná kapacita přenosové soustavy?
Ještě ostřeji reagovali zástupci ekologických sdružení Hnutí DUHA, Greenpeace, Calla a Ekologický právní servis. Podle jejich názoru by problém vyřešila výměna vedení (nikoliv vedení elektrického, ale vedení společnosti ČEPS). Společnost podle nich měla dost času připravit přenosovou soustavu na obnovitelné zdroje. Petr Zeman, ředitel ČEPS, oponuje: „Investujeme průměrně 2,5 miliardy ročně do obnovy a rozvoje přenosové soustavy. Od příštího roku to budě 4–5 miliard."
I tak, sebelepší technika nemůže změnit přírodní zákony a do sítě nelze dodat více energie, než se spotřebuje. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce energie v létě, kdy je v ČR nejnižší spotřeba. Větrné elektrárny mají zase nejvyšší výkon v noci, kdy spotřeba elektřiny také klesá. Ekologické organizace poukazují na fakt, že ČEPS má problém s pár megawatty ze slunce a větru, nikomu ale nevadí nové plynové elektrárny nebo chystané rozšíření Temelína. Zde je ale nutné připomenout, že výkon jaderných elektráren je stálý bez ohledu na počasí a plynové zdroje lze dokonce regulovat.
Zatím není jasné, jak dlouho stop stav fotovoltaice a větrným elektrárnám potrvá, může se však protáhnout až do konce roku. V takovém případě chce asociace CZEPHO podniknout právní kroky. Podle nich totiž nebylo dostatečně prokázáno, že přenosové soustavě skutečně hrozí nebezpečí. V sázce je hodně: investorům, kteří už zahájili přípravy na výstavbu nových elektráren, aniž by měli zajištěný odbyt, hrozí krach.
Výkupní ceny: Stát versus Slunce
Původně směl Energetický regulační úřad snižovat výkupní ceny elektřiny o 5 % ročně. Od letošního dubna je možné snížit cenu o více procent v případě, že návratnost investice klesne pod 11 let. Zatím však není úplně jasné, jak se návratnost bude počítat, podle CZEPHO zde vzniká prostor pro manipulace. Výkupní ceny elektřiny pro rok 2011budou stanoveny až na konci října. V případě fotovoltaiky se spekuluje o poklesu až o 30 % (výkupní cena elektřiny vyrobené ze slunce by se tak pohybovala kolem 8 Kč za kWh).
Investoři čekají i v dalších letech pokles výkupních cen elektřiny úměrný vývoji cen solárních technologií. Kritizují však nekoncepčnost, s jakou stát k fotovoltaice přistupuje. „Vývoj podnikatelského prostředí v oboru fotovoltaiky probíhá způsobem ‚od zdi ke zdi‘,“ říká Petr Jarošík ze společnosti Joyce.
Zatím se Česká republika podle některých názorů chlubí nejvyššími výkupními cenami solární elektřiny v Evropě (zhruba 45 eurocentů za kWh). Je tomu ale skutečně tak? Naše výkupní ceny jsou nejvyšší v Evropě, ale současně máme nízkou intenzitu slunečního záření. V ČR svítí slunce mnohem méně než ve Španělsku, takže vyšší ceny kompenzují zhoršené přírodní podmínky. Pokud jde o čistý výnos, jsme na 5. – 8. místě. Podle Rostislava Krejcara z ERÚ je fotovoltaika v českých podmínkách nejméně výhodný obnovitelný zdroj: Plného výkonu dosahuje pouze po 11 % času. Pro srovnání, větrné elektrárny dodávají plný výkon 22 % času, malé vodní elektrárny 42 % až 65 % a bioplynové stanice 86 %. Řekněme tedy, že se stát snaží investorům dotacemi vynahradit to, že naše země neleží v Africe.
Budoucnost fotovoltaiky: Podpora střešním instalacím
Investoři se rozumnému snižování cen nebrání. „Systém výkupních cen je všude na světě založen na každoročním poklesu spolu s tím, jak klesá cena technologií. Otázkou je, jak velké snížení cen se v ČR chystá a zda to nebude pro fotovoltaiku likvidační,“ říká Petr Klimek ze společnosti Fronius.
Prostřednictvím příspěvku na obnovitelné zdroje bude od spotřebitelů letos vybráno skoro 8 miliard korun. Je to zhruba třikrát více než loni. V letošním roce tvoří příspěvek 5 % ceny elektřiny, příští rok by to mohlo být až 10 %. Na fotovoltaiku jde více jak polovina.
Kromě snížení výkupních cen uvažuje Ministerstvo životního prostředí o dalších změnách, jako je například vyšší příspěvek pro menší solární elektrárny (umístěné na střechách); naopak stavby na zemědělské půdě by nebyly podporovány vůbec. S tím ostatně souhlasí i výrobci panelů: „Naše společnost preferuje elektrárny stavěné na střechách budov. Myslíme si, že se jedná o plochy, které by se k výrobě elektřiny měly využívat primárně,“ říká Filip Malán ze společnosti Soleg.
Nepředvídatelná fotovoltaika
Ministr financí Kalousek navrhl jiné možné řešení – uvalit na obnovitelné zdroje speciální daň. V praxi by to fungovalo jednoduše. Investor má garantovanou výkupní cenu na 20 let. Ta je nedotknutelná. Nicméně, právo státu zdaňovat je víceméně neomezené. Takže elektrárenská společnost vyplatí investorovi „zelený bonus“, ze kterého si stát obratem odečte třeba polovinu. Takové řešení by však značně poškodilo, možná i zlikvidovalo, tisíce živnostníků. Navíc, nejde o obcházení smlouvy? Pokud se stát k něčemu zaváže, měl by to dodržet, i když jsou budoucí vlády jiného názoru. V jakémkoliv podnikání je podobná změna pravidel nežádoucí. Filip Malán ze společnosti Soleg k tomu dodává: „Pro odvětví fotovoltaiky je důležité, aby byla nastavena taková cenová pravidla, která budou stabilní a do budoucna předvídatelná.“
Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky by měly příští rok klesnout o cca 30 %. Zdroj: Istockphoto.com
Je tomu již několik měsíců, co ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) začalo připravovat novelu vyhlášky, která mimo jiné stanovuje minimální účinnost solárních panelů používaných v ČR. Proti této vyhlášce se zvedl značný odpor, někteří ji dokonce považují za cílený útok na solární byznys. Požaduje totiž účinnost, které dosahují experimentální technologie, zatím čekající v laboratořích.
Dostupné panely, které by podmínky splňovaly, jsou použitelné pouze ve Španělsku či amerických pouštích. Předseda CZEPHO Jaromír Řehák prohlašuje: „Toto kritérium je nesplnitelné a je výsledkem buď naprosté neznalosti problematiky, nebo snahy zlikvidovat solární energetiku u nás.“ Pokud vyhláška projde, hodlá asociace příslušné ustanovení napadnout. Pokud se ukáže, že to, co po vlastnících solárních elektráren stát požaduje, je v rozporu s pravidly EU (případně úplně nemožné), čekají nás miliardové arbitráže. Možná i prohra u Evropského soudního dvora a pokárání z Bruselu.
Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu není vyhláška dokončena – v současné době je „v Bruselu“, kde kontrolují její soulad s evropskými pravidly. Soudních sporů se ale ministerstvo nebojí: „Právní rozbor, který nechala vypracovat fotovoltaické asociace, pochází z poloviny května. Text od té doby prošel úpravami a závěry právní rozboru jsou nyní nerelevantní.“
Co dál se solární energií?
I přes značné problémy vidí zastánci fotovoltaiky budoucnost tohoto odvětví optimisticky. Během následujících let budou náklady stále klesat, zatímco cena elektřiny z klasických zdrojů poroste.
„Věřím tomu, že za 20-40 let bude cena energie vyrobené ze slunce srovnatelná s cenou energie z fosilních paliv,“ říká Petr Jarošík ze společnosti Joyce. On sám považuje za nejdůležitější podporu výzkumu nejen fotovoltaiky, ale i dalších zdrojů energie. Problémy s kapacitou sítě mohou vyřešit lepší řídicí systémy a nové metody akumulace energie. Možná se tedy dočkáme dne, kdy bude solární energetika životaschopná i bez státní podpory. Filip Malán ze společnosti Soleg očekává, že by k tomu mohlo dojít ještě dříve, možná do deseti let. „Věřím, že v budoucnu se elektrárny stanou standardním prvkem v konstrukci domu,“ říká.
„Fotovoltaika bude již ve střednědobém horizontu na celém světě jedním z nejvýznamnějších energetických zdrojů, její podíl v energetických mixech států prudce poroste. Dosavadní vývoj je totiž mnohem rychlejší než se očekávalo a já věřím, že Česká republika nezůstane mimo rozjetý vlak,“ dodává Petr Klimek ze společnosti Fronius.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
29.7.2010
E.ON Distribuce, a.s. dnes uvádí písemnou formou:
"Momentálně je situace taková, že každá žádost o připojení FVE se posuzuje individuálně na základě volných kapacit v dané oblasti."
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Česko patří mezi světové solární velmoci
Přestože Česká republika neleží v slunečném pásmu a obloha je častěji zatažená, než bez mráčku, obsadila šestou příčku na světě ve využívání solární energie. Státní dotace zřejmě udělaly své. Žebříček sestavil server 1BOG na základě údajů Evropské asociace fotovoltaického průmyslu.
Česká republika zaujala šestou příčku se 465 MW získávanými ze Slunce s poměrně s velkým odstupem za pátou Itálií (1167 MW).
Nicméně v loňském roce v ČR vzrostla produkce solární energie na hlavu více než v jakékoli jiné zemi mimo Německa, které žebříček vede s 9785 MW. Tento nárůst byl neočekávaný a podle odborníků je zřejmé, že bez státních dotací tato energetická bublina splaskne a Česko se v solárním žebříčku bude propadat.
Německo ovšem jen loni instalovalo panely, které vyprodukují 3806 MW, což je kapacita vyšší, než jakou celkem disponuje v žebříčku druhé Španělsko s 3386 MW. Španělsko přitom zažilo největší boom v roce 2008, kdy se jeho produkce elektřiny ze Slunce zvýšila o 2605 MW, zatímco loni k tomu přibylo pouhých 65 MW. Ovšem vzhledem ke geografické poloze země se očekává letos silnější přírůstek. Svou pozici si však asi neudrží.
Třetí Japonsko má ambiciózní plány - chce produkci solárních panelů zvýšit do roku 2020 na 28 GW a za dalších 10 let ji téměř zdvojnásobit na 53 GW. Rychlý růst se očekává i u nyní čtvrtých Spojených států (1650 MW), kde se připravuje řada poměrně rozsáhlých projektů.
|
Žebříček solárních velmocí |
|
|
stát |
MW |
|
1. Německo |
9 785 |
|
2. Španělsko |
3 386 |
|
3. Japonsko |
2 633 |
|
4. USA |
1 650 |
|
5. Itálie |
1 167 |
|
6. Česká republika |
465 |
|
7. Belgie |
363 |
|
8. Čína |
305 |
|
9. Francie |
272 |
|
10. Indie |
120 |
pst, Novinky
------------------------------------------------------------------------------
Fotovoltaika - Německo na plný plyn
16.06.2010
Německá Spolková rada (Bundesrat - horní komora německého parlamentu) 4. 6. 2010 pozastavil novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (EEG), kterou 6. 5. 2010 schválil Spolkový sněm (Bundestag - dolní komora). Podle návrhu vládní koalice měly být od 1. července 2010 sníženy výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren o 16 % pro instalace na budovách, zcela zrušena podpora instalací na zemědělské půdě a pro ostatní instalace na zemi měla být výkupní cena snížena až o 15 %.
Spolková rada vyslyšela požadavky východoněmeckých spolkových zemí, jejichž zástupci již dříve oznámili, že budou hájit zájmy fotovoltaického průmyslu, zejména s ohledem na zaměstnanost. Výsledek byl proto fotovoltaickým průmyslem s vysokou pravděpodobností očekáván. Ve východoněmeckých spolkových zemích je umístěna většina výrobních kapacit německého fotovoltaického průmyslu.
Zachování podpory na současné úrovni může v Německu vést k prudkému nárůstu instalací fotovoltaických elektráren. Nejnižší odhady se pohybují kolem 5000 MWp, nejvyšší se blíží 9000 MWp. V přepočtu na počet obyvatel se jedná o instalovaný výkon 60 až 110 Wp na osobu. Je otázka, jaký to bude mít dopad na fotovoltaický trh v České republice. Pro srovnání v České republice se odhady pohybují mezi 600 a 2000 MWp (60 až 190 Wp/osobu). Vysoké odhady většinou vycházejí z předpokladu, že po snížení výkupních cen dojde v Německu k poklesu instalací a fotovoltaické komponenty, zejména střídače, se uvolní pro ostatní trhy. Rozhodnutí Spolkové rady situaci změnilo, vysoké odhady bude zřejmě nutno redukovat.
Nedostatek komponent na českém trhu může přetrvat až do roku 2011, zároveň může v důsledku převahy poptávky dojít k růstu cen. Přestože výrobní náklady všech výrobců klesají, ceny na trhu jsou určovány více poměrem nabídky a poptávky než úrovní výrobních nákladů. Již v současnosti přitom ceny některých dodavatelů v Evropě rostou v důsledku oslabování eura.
K dalšímu snížení výkupních cen dojde v Německu od 1. 1. 2011. Pokles bude pravděpodobně 10 % (9 % plus 1 %), protože instalovaný výkon překročí horní limit koridoru 1700 MWp. Pozdržená novela přitom obsahuje pokles o 11 % při instalovaném výkonu 3500 MWp. Pokles se však mohl zvýšit o další 2,5 % na každých 1000 MWp, o které instalovaný výkon překročí plánovanou hodnotu 3500 MWp. Tato úprava by dovolila pružněji reagovat na vývoj instalovaného výkonu a výrobních nákladů. Je proto možné, že se vládní koalice pokusí prosadit alespoň tuto změnu.
Bronislav Bechník
Czech RE Agency, o. p. s. je nezisková organizace, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost
--------------------------------------------------------------------------------
Shlédněte video na tomto odkazu a názor si udělejte sami.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562248420018-nedej-se/
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PricewaterhouseCoopers plánuje Evropu stoprocentně na obnovitelné zdroje
10.06.2010
Konkrétní plán, jak už se současnými technologiemi zajistit, aby veškerou spotřebu elektřiny v Evropě a severní Africe v roce 2050 pokrývaly obnovitelné zdroje, publikovala prestižní konzultační společnost PricewaterhouseCoopers.
Studie nazvaná "100% renewable electricity: a roadmap to 2050 for Europe and North Africa", navrhuje, kde a jaké zdroje lze využít a popisuje potřebnou reformu elektrických sítí včetně posílení přenosových kapacit. Odhaduje také, kolik bude projekt stát a jak by jej bylo možné financovat.
Zelená energetika bez dotací
PricewaterhouseCoopers navrhla i konkrétní změny v evropské legislativě nebo společné plánování výstavby a využití přenosových kapacit v EU. Studie přitom doporučuje, aby po roce 2020 skončila současná podpora obnovitelných zdrojů - a zároveň i dotace do těžby a spalování fosilních paliv. Experti PwC předpokládají, že to bude stačit - hlavně díky klesajícím cenám čistého hi-tech, které se doslova řítí dolů. Stávající pevné výkupní ceny jsou podle nich dostatečným impulsem, který ze zelené energetiky během desetiletí udělá konkurenceschopné odvětví. Ekonomové soudí, že kvůli ukončení dotací a platbám za emise oxidu uhličitého se po roce 2020 nebudou stavět nové uhelné elektrárny v zemích unie.
Kompletní text studie si můžete stáhnout na www.pwc.com/climateready.
Zdroj: chytraenergie.info
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mezinárodní energetická agentura věří levné solární elektřině
09.06.2010
Nejlepší solární elektrárny budou už během deseti let konkurenceschopné, a to bez jakýchkoli dotací. Odhaduje to nová studie prestižní Mezinárodní energetické agentury (IEA).
IEA předpovídá, že solární zdroje mohou v polovině století zajistit více než pětinu světové výroby elektřiny. Podíl fotovoltaických panelů a takzvaných solárních koncentračních elektráren bude zhruba rovnocenný.
Konkurenceschopné soláry
Mezinárodní energetická agentura v květnu publikovala nové technologické prognózy pro výrobu elektřiny ve fotovoltaických a solárních koncentračních elektrárnách. Dvě padesátistránkové studie předpokládají prudký rozvoj solárních zdrojů díky rychlému poklesu výrobních nákladů.
IEA je respektovaná agentura, kterou společně založily bohaté průmyslové státy. Má sloužit jako jakýsi anti-OPEC: organizace, která koordinuje snahu o větší nezávislost na dovážené ropě. Členem je také Česká republika. IEA odhaduje, že do roku 2050 lze rozumně postavit tolik fotovoltaických a solárních koncentračních elektráren, aby vyráběly 22 procent elektřiny.
K potřebnému snížení výrobních nákladů, které jsou dosud hlavní překážkou rozvoje solární elektřiny, může dojít již kolem roku 2020. "Kombinace fotovoltaiky a solárních koncentračních elektráren (CHP) nabízí značné možnosti pro zvýšení energetické bezpečnosti a zároveň snížení emisí oxidu uhličitého o téměř šest miliard tun ročně do roku 2050," dodal výkonný ředitel IEA Nobuo Tanaka.
Budoucnost fotovoltaické energetiky vidí IEA v rozšíření velkého množství menších zdrojů připojených k síti ve všech částech světa. Naproti tomu solární koncentrační elektrárny budou vznikat hlavně v místech jako je severní Afrika, jih USA nebo Indie a budou přepravovat elektřinu do spotřebitelských zemí pomocí dálkových vedení.
Italové zapřáhli slunce
Obnovitelné zdroje letos pokryjí pětinu spotřeby elektřiny v Itálii. Očekává to tamní ministerstvo pro ekonomický rozvoj. Důležitou roli přitom hrají solární elektrárny. Cena proudu z fotovoltaických panelů se má již brzy dostat na úroveň srovnatelnou s elektřinou z konvenčních zdrojů. Na konci roku 2009 dosáhl podle údajů italského regulátora GSE (Gestore dei Servizi Energetici) celkový instalovaný výkon již 720 MW a pro rok 2010 se předpokládá nárůst na 2000 MW.
Více informací: www.gse.it a zpráva agentury Reuters.
Zdroj: chytraenergie.info
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Blackout rozvodné sítě kvůli solárním elektrárnám nehrozí
Mohou stávající či letos připojené fotovoltaické elektrárny přetížit rozvodnou síť elektřiny, a způsobit výpadek dodávky elektrického proudu (tzv. blackout)? Právě tato otázka, která byla v posledních měsících tak často probírána v odborných kruzích i v médiích, je ústředním námětem analýzy zpracované pro Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO). Výsledek rozboru hovoří jasně – obavy z blackoutu způsobeného solární energií jsou zcela neopodstatněné.
Výpadky přenosové sítě vznikají jejím nadměrným zatížením, a to zejména v případech kdy:
- v létě dochází k extrémní spotřebě elektřiny způsobené klimatizačními zařízeními
- přetížené vedení zkratuje při kontaktu s jiným objektem (např. stromem)
- je při bezvětří třeba nahradit výkon větrných elektráren
- jsou národní rozvodné sítě v nevyhovujícím technickém stavu nebo jsou špatně propojeny do nadnárodních přenosových sítí
V České republice zatím došlo jen k několika případům „snížení provozní spolehlivosti“, což znamená krátkodobé výpadky, které byly rychle opraveny a koncového spotřebitele se většinou ani nedotkly. Svůj odběr elektrické energie museli omezit jen velcí spotřebitelé elektřiny. Za žádný z těchto výpadků nebyl zodpovědný nadbytek elektřiny v síti, ani jej nezpůsobily fotovoltaické elektrárny. Podle výsledku analýzy naopak zejména menší solární elektrárny pomáhají blackoutům předcházet, protože umožňují spotřebu elektřiny přímo v místě výroby nebo v jeho nepříliš vzdáleném okolí. Odlehčují tak zatížení páteřních vedení přenosové soustavy, čímž posilují stabilitu sítě a také eliminují ztráty energie způsobené zbytečnými přenosy na dlouhé vzdálenosti, takže jsou hospodárnější.
Celá elektrizační soustava České republiky je propracována velmi kvalitně s důrazem na neustálý rozvoj a údržbu, a proto patří mezi nejlepší přenosové sítě v Evropě. Stabilita české rozvodné sítě je navíc klíčová pro plynulý přenos elektrické energie po celém kontinentě. Kvůli jejímu napojení na přenosovou soustavu SRN, Polska, Slovenska a Rakouska je pak nemožné, aby došlo k blackoutu čistě jen v České republice. Takový výpadek by totiž vedl ke zhroucení celé propojené evropské energetické sítě, a rozhodně by k němu nemohlo dojít vinou nadbytečného množství elektřiny vyrobeného českými solárními elektrárnami. Celá evropská přenosová soustava je technicky vybavena a zabezpečena tak, aby podobné výkyvy bez obtíží zvládla a její zhroucení by mohla způsobit jen velmi rozsáhlá přírodní katastrofa nebo pečlivě promyšlený teroristický útok.
Zdroje
--------------------------------------------------------------------------------
TISKOVÁ ZPRÁVA
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo dne 23. března 2010, že plánuje novou vyhlášku k regulaci rozšiřování fotovoltaických zařízení. Podle ní se budou v České republice od května 2010 povolovat u solárních systémů o výkonu nad 20 kWp jen moduly s účinností od 22 procent. Uvedl to server SolarniNovinky. V současnosti se diskutuje o uplatnění tohoto ustanovení pro zařízení o výkonu nad 30 kWp.
Gerhard Travnicek, ředitel českého zastoupení společnosti IBC SOLAR, k tomu říká:
„Toto ustanovení představuje pro český fotovoltaický průmysl krok zpět bez ohledu na to, zda bude platit pro zařízení o výkonu od 20 nebo od 30 kWp. Průzkum mezinárodního odborného časopisu Photon Profi ukázal, že z více než 3000 typů modulů různých renomovaných výrobců nedosáhl žádný z nich 20procentní účinnosti. Přes veškeré technické úsilí výrobců není 22procentní účinnost, kterou požaduje MPO, v dohledné době realizovatelná. Fakticky to znamená zastavení fotovoltaických projektů s výkonností od 20 nebo 30 kWp. Na mnoha střechách by tak bylo předem vyloučené jejich fotovoltaické využití, ačkoli jsou vhodné: střechy na průmyslových i velkých zemědělských objektech by již nebyly použitelné pro výrobu elektřiny šetrné k životnímu prostředí.
Vláda České republiky jasně podpořila snížení emisí CO 2 a tím i rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Tento cíl nesmí ohrožovat nadměrná regulace fotovoltaického trhu.
-----------------------------------------------------------------------------
České tažení proti solární energii se Evropě nelíbí
15.04.2010
ČR - Postupu českých úřadů proti provozovatelům tuzemských slunečních elektráren vyvolal rozruch v zahraničí.
Evropská fotovoltaická asociace (EPIA) se připojila k protestu proti nové vyhlášce tuzemského ministerstva průmyslu a obchodu.
EPIA se pozastavuje především nad požadavkem ministerstva, které chce přiznat finanční podporu na obnovitelné zdroje u všech projektů nad 20 kiloWatt jen solárním elektrárnám s účinností minimálně 22 procent. Ta je však v českých poměrech v podstatě nedosažitelná.
"Toto kritérium je nesplnitelné a je výsledkem buď naprosté neznalosti problematiky, nebo snahy zlikvidovat solární energetiku u nás. Nevím, která varianta je horší," říká Jaromír Řehák, šéf České fotovoltaické průmyslové asociace. "Jediným, kdo může mít na něčem podobném zájem, je odvětví silové energetiky, které se ekologickými zdroji energie již cítí ohroženo," dodal Řehák. Podle evropské asiciace i českých právníků by přitom diskriminační podmínky pro české solární elektrárny mohly znamenat porušení evropského práva. "Jednoznačně porušuje Smlouvu o založení Evropského společenství. Novela je tak v rozporu s evropskými pravidly jednotného vnitřního trhu a hospodářské soutěže," vysvětluje Radek Motzke z Advokátní kanceláře Šikola.
Splnit požadovaná kritéria je podle odborníků nemožné. "Z dostupných údajů vyplývá, že požadované solární panely nejsou nikde na světě běžně k dispozici a cílem předních světových výrobců ani není takové panely vyrábět," zdůraznil Řehák.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se ale brání, že jde o nedorozumění. "Budeme požadovat 22 procentní účinnost v laboratorních podmínkách, které jsou všude stejné. Navíc jen u solárních článků. Počítá se s tím, že u panelů bude kvůli svárům celková účinnost nižší než oněch 22 procent," vysvětluje mluvčí resortu Pavel Vlček s tím, že požadavek na minimální výkon slunečních elektráren není důvod měnit. K novele se v současnosti vyjadřují ostatní ministerstva, podle Vlčka by měla být za několik týdnů.
To však není jediný problém. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS v zimě zastavil připojování nových solárních elektráren do sítě. "Požádali jsme distribuční společnosti, aby pozastavily vydávání kladných žádostí o připojení do sítě do doby, než se zákon vyjasní možnost regulace fotovoltaických elektráren," říká mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. Dodává, že zatímco původní plán ministerstva průmyslu počítal v rámci sítě s 250 megawatty ze solárních elektráren do roku 2011, současný stav překračuje 500 megawattů. "Požádáno je přitom o dalších 8 tisíc megawattů," upozorňuje Jabůrková. Podle ČEPS by mohly další elektrárny způsobovat přetížení sítě. V zahraničí však mají mnohé státy výrazně vyšší podíl solárních elektráren než Česko, problémy s přetížením rozvodné sítě přitom nemají.
---------------------------------------------------------------------------
ČEPS a Česká fotovoltaická průmyslová asociace hledají řešení
23.02.2010
V souvislosti s aktuálním vývojem v oblasti elektroenergetiky se uskutečnila schůzka zástupců České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) s představiteli společnosti ČEPS. Cílem jednání bylo vyjasnění vzájemných stanovisek a zhodnocení možností součinnosti při hledání společného řešení současného stavu. Výsledkem schůzky je dohoda o spolupráci a na vyřešení této situace do poloviny března.(ilufoto)
Jedním z klíčových závěrů setkání je shoda na nutnosti nastavit jasná a přísnější pravidla, především při udělování povolení k připojení do distribuční soustavy. "Za značnou částí již vydaných povolení totiž stojí spekulanti, kteří mají zásadní podíl na současné situaci, ze které navíc profitují. Všichni ostatní jsou tím samozřejmě poškozeni," zdůrazňuje Jaromír Řehák, předseda představenstva CZEPHO.
Soulad panuje také v definici společného cíle, kterým je nalezení efektivního řešení přijatelného pro všechny zainteresované strany. "Věříme, že takové řešení je dosažitelné v dohledné době," uvádí Ing. Petr Zeman, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEPS. "Jedním z prvních společných kroků je přizvání zástupců distribučních společností ČEZ a E.ON k otevřené diskusi se zástupci CZEPHO a ČEPS."
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Solární elektřina stojí 10 haléřů z každé zaplacené desetikoruny
22.02.2010
Ekologické organizace žádají odvolání představenstva společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou síť. Poukazují na to, že firma selhala v přípravě sítí na nové solární a větrné elektrárny, ačkoli měla sedm let času.
Příspěvek spotřebitelů na solární energii podle propočtů Energetického regulačního úřadu letos činí asi 10 haléřů z každé desetikoruny vydané za elektřinu. ČEPS přesto blokuje připojování nových elektráren. Na rozdíl od obdobných společností v jiných zemích na ně totiž nepřipravil domácí sítě.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno."
Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelů přibývat, padlo už v roce 2003. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004. Obnovitelné zdroje energie měly nyní dodávat 8 % elektřiny - ve skutečnosti to loni bylo pouze 6,5 %. ČEPS podle zákona musí zajistit spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy. Měl proto sítě na čistou energii připravovat.
"Existují jen dvě možnosti: buď na západ od Aše platí jiné fyzikální zákony než u nás, nebo se ČEPS očividně vymlouvá," řekl Jan Rovenský z Greenpeace. "Pokud by totiž argumenty pan ředitele Zemana skutečně platily, museli by Španělé, Britové či Němci trpět už dnes několika blackouty do roka. Místo útoku proti rozvoji čisté energie by měl ČEPS začít urychleně pracovat na tom, abychom náskok západních zemí dohnali."
Cenou za selhání ČEPS bude zbytečně velká spotřeba uhlí z povrchových dolů, zbytečně velký dovoz ruského zemního plynu a zbytečně velké exhalace skleníkových plynů. Solární elektrárny už nyní snižují znečištění o ekvivalent 48 tisíc osobních aut.
Dánsko vyrábí jen z větrných turbín více než pětinu své spotřeby a Španělsko 8 %. V Japonsku je 1500 větrných elektráren a Itálie jich provozuje bezmála 3600.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: "ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Ale šéfové ČEPS zatím blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektů ČEZ a RWE. Přitom 3400 megawattů v Temelíně nebo 5300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží."
Jaderné bloky, které občas nepředvídatelně vypadávají, je potřeba zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny. Vzhledem k velikosti znamená výpadek reaktoru pro přenosovou síť mnohem vyšší zátěž. Výpadky přitom nejsou nic neobvyklého - reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.
Dojem z neserióznosti ČEPS podporuje, že společnost také neustále mění informace, kolik je vydáno kladných rozhodnutí o připojení slunečních nebo větrných elektráren k síti. Během pouhých osmi dnů údaj zvýšila ze 3500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února) přes 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) na včerejších 7700 MW (Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz, 17. února).
Jan Šrytr, Ekologický právní servis, říká: "Zákon striktně zakazuje, aby ČEPS jakkoliv zvýhodňoval kteréhokoliv jednotlivého investora. Zdá se přitom, že ČEPS svým jednáním přímo podporuje zájmy všemocného ČEZu s jeho megalomanskými projekty. Ve vedení ČEPS také působí lidé s přímými vazbami na vedení ČEZ. Lobbista Vladimír Johanes je v dozorčích radách ČEPS i bulharské divize ČEZ. Je otázkou zda by se tímto propletencem neměla začít zabývat Státní energetická inspekce, která má na rovné podmínky přístupu k síti dohlížet."
Zdroj: Ekologický právní servis - www.eps.cz
-----------------------------------------------------------------------------
TZ České fotovoltaické asociace, o.s. k tématu zprávy ČEPS ze dne 11.2.
15.02.2010
Česká Fotovoltaická Asociace vydává toto tiskové prohlášení k dnešnímu zveřejnění a návrhu ČEPS o odstavení výroben elektrické energie z obnovitelných zdrojů a tím zamezení jejich dodávek do distribučních sítí, které se posléze dostávají i do přenosových sítí.
Ano, jedná se zejména o distribuční a přenosové soustavy, jejichž případná nerovnováha a rozkolísání na republikové úrovni má vliv jak prioritně na elektrizační soustavu v ČR, ale díky příhraničnímu propojení se soustavami sousedních zemí, se jedná o interakci několika těchto soustav. Tento problém se již objevil v prvním větším měřítku na sklonku roku 2008, kdy ze sousedního Německa začala "přitékat" zcela nečekaně jedné noci elektřina z větrných elektráren z oblasti severního Německa. O tomto problému tedy ČEPS věděl již dávno předtím a na situaci pouze upozornil na několika malých energetických mítincích, vesměs však k široké veřejnosti tato informace nepronikla. Právě v této době již byl na pořadu dne "blackout" - tedy celoplošně rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektřiny. A již zde měl ČEPS jako správný hospodář přijít s nějakým řešením - a ne vyčkávat !
Snahu ČEPSu tedy můžeme ocenit i tehdy za avízo, že je potřeba něco udělat s prognózováním či řízením větších výroben obnovitelných zdrojů. Současně však ale musíme odmítnout názor ČEPSu, že se jedná pouze o fotovoltaické výrobny, které podle ČEPSu hlavně tuto energetickou nerovnováhu způsobují.
U fotovoltaických výroben elektrické energie je výroba elektřiny v podstatě závislá na intenzitě slunečního záření. Vzhledem k situaci, že slunce vychází i zapadá každý den v určitém, přesně definovaném čase na konkrétním geografickém místě, lze s velkou přesností spočítat velikost pravděpodobného minimálního i maximálního výkonu, která může každá výrobna současně vyrábět a nasimulovat i její vývoj v čase. Navíc v době existence centrálního monitoringu počasí na našem území, je možno do hodnoty pravděpodobného výkonu zahrnout i vliv aktuálního počasí v určitém okruhu a tím dále upřesnit současně možný výkon výrobny.
Naproti tomu situace u větrných elektráren je dosti odlišná od fotovoltaických - již na první pohled. Větrné elektrárny je možné instalovat pouze v několika lokalitách s největší pravděpodobností větrnosti a síly větru. To znamená, že větrné elektrárny na rozdíl od fotovoltaických se musí mnohem více soustředit do tzv. větrných farem (seskupení většího počtu větrných elektráren v jedné zeměpisné lokalitě). Právě z tohoto principu vyplývá, že z těchto několika málo nejvíce využívaných větrníkových lokalit se produkuje na stejnou plochu několikrát větší výkon, což představuje v mnoha případech nadbytek tohoto lokálního výkonu nad její místní potřebou a je proto nutno tento výkon přenést na větší vzdálenosti a do vzdálenějších lokalit. I z tohoto pohledu je tedy větrná elektrárna nevýhodná a často bývá vybudována v ČR na místech, které jsou rekreačními či přírodními parky a navíc k negativnímu posouzení přispívá i fakt o nízkých, našim sluchem neslyšitelných frekvencích, což může mít pro některé živočichy i člověka, negativní zdravotní dopady, pokud trvale žijí v blízkosti větrných elektráren. Avšak nejpodstatnějším protiargumentem k variantě fotovoltaické výrobny je nemožnost s větší pravděpodobností a časovostí předvídat výkon z takové větrné elektrárny.
Řešením pro oba dva typy výroben od určitého výkonu je zabudování vzdáleného řízení a monitoringu do výrobny větších výkonů z obnovitelných zdrojů, včetně promptního dispečerského
zásahu, což by mohlo být i velice efektivním řešením do budoucna vzhledem ke snížení ztrát a zamezení vzniku výpadků energetických soustav nebo jejich částí. Uplatněním vysokého stupně řízení by mohlo dojít v určitých lokalitách ke změně směru toku elektrické energie a tím možností přesměrování energie do potřebné lokality.
Asi nejdůležitější součástí obnovitelných zdrojů je jejich masové rozšíření na drobné výrobny na rodinné domy a průmyslové stavby, kde původní idea energetické samostatnosti "vyrob si tolik, kolik sám spotřebuješ" je právě naplňována těmito decentralizovanými výrobnami o malém výkonu, většinou přizpůsobené tak, aby kryly energetickou potřebu dané stavby či objektu. I dnes však použití decentralizace malých výroben značně přispívá ke krytí přímých či nepřímých elektrických ztrát, které vznikající v distribučních soustavách.
V návrhu ČEPSu je diskutováno o zabránění připojování nových výroben a není mezi nimi rozlišováno - zákaz platí v obecné podobě pro všechny výrobny nevyjímaje. A to je chyba. Návrh, omezit a technicky lépe vymezit a řídit velké výrobny, je zcela na místě a je možno se s ním stotožnit, ale pro malé výrobny je naopak potřebné určit výkonovou hranici, která by znamenala pro většinu takových výroben i jejich vlastní roční spotřebu, která by se mohla pohybovat na hranici 10-25 kW činného výkonu.
Závěrem, ptáte se proč se zmiňuji o roční spotřebě elektrické energie? Vývoj fyziky, chemie i elektrotechniky za posledních deset let udělal značný pokrok k ukládání (akumulaci) elektrické energie a je pouze dalším krokem přistoupit právě u těchto malých decentrálních výroben k uchování elektrické energie na dobu, kdy obnovitelný zdroj není schopen dodávat energii a takovéto objekty se stanou posléze zcela energeticky nezávislými a svobodnými. Navíc každý takový investor, který si postaví či postavil fotovoltaickou elektrárnu nejen pomohl sám sobě, ale díky získáváním elektrické energie ze slunce a její přeměnou sám přispěl pro další rozvoj planety. Doplněním fotovoltaického systému o akumulaci energie pak získá i komfort lepší kvality a jistoty dodávky elektřiny, což by mohlo pomoci výstavbám v lokalitách s energetickou nedostupností či nepřístupností a návratu blíže k přírodě.
Česká Fotovoltaická Asociace
Ing.Petr Maule, LL.M.
-----------------------------------------------------------------------------
Němci sníží výkupní ceny solární elektřiny
25.01.2010
Výrobce solární elektřiny v Německu čekají horší časy. Ministr životního prostředí Norbert Röttgen tento týden navrhl srazit povinné výkupní ceny energie ze solárních zdrojů od dubna o 15 procent.
To je pro výrobce čisté energie velká rána. V Německu, které je ve výrobě solární energie světovou jedničkou, investice do šetrné energie poslední roky prudce rostly. Ceny zařízení výrazně klesaly, až o 50 procent, Naopak: výkupní ceny elektřiny zůstávaly vysoké. Povinné ceny pro odběratele zaručovaly investorům vysoké příjmy a rychlý návrat vložených peněz. Teď se ale věci mění.
Nová pravidla tak mohou obrátit zájem investorů k sousednímu Česku, které dosud uplatňuje stejný systém výkupních cen jako Německo. "Dá se očekávat, že němečtí investoři zner
