Novinky

ČEPS a Česká fotovoltaická průmyslová asociace hledají řešení

23.02.2010  

V souvislosti s aktuálním vývojem v oblasti elektroenergetiky se uskutečnila schůzka zástupců České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) s představiteli společnosti ČEPS. Cílem jednání bylo vyjasnění vzájemných stanovisek a zhodnocení možností součinnosti při hledání společného řešení současného stavu. Výsledkem schůzky je dohoda o spolupráci a na vyřešení této situace do poloviny března.(ilufoto)

Jedním z klíčových závěrů setkání je shoda na nutnosti nastavit jasná a přísnější pravidla, především při udělování povolení k připojení do distribuční soustavy. "Za značnou částí již vydaných povolení totiž stojí spekulanti, kteří mají zásadní podíl na současné situaci, ze které navíc profitují. Všichni ostatní jsou tím samozřejmě poškozeni," zdůrazňuje Jaromír Řehák, předseda představenstva CZEPHO.
Soulad panuje také v definici společného cíle, kterým je nalezení efektivního řešení přijatelného pro všechny zainteresované strany. "Věříme, že takové řešení je dosažitelné v dohledné době," uvádí Ing. Petr Zeman, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEPS. "Jedním z  prvních společných kroků je přizvání zástupců distribučních společností ČEZ a E.ON k otevřené diskusi se zástupci CZEPHO a ČEPS."

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Solární elektřina stojí 10 haléřů z každé zaplacené desetikoruny

22.02.2010  

Ekologické organizace žádají odvolání představenstva společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou síť. Poukazují na to, že firma selhala v přípravě sítí na nové solární a větrné elektrárny, ačkoli měla sedm let času.

Příspěvek spotřebitelů na solární energii podle propočtů Energetického regulačního úřadu letos činí asi 10 haléřů z každé desetikoruny vydané za elektřinu. ČEPS přesto blokuje připojování nových elektráren. Na rozdíl od obdobných společností v jiných zemích na ně totiž nepřipravil domácí sítě.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno."

Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelů přibývat, padlo už v roce 2003. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004. Obnovitelné zdroje energie měly nyní dodávat 8 % elektřiny - ve skutečnosti to loni bylo pouze 6,5 %. ČEPS podle zákona musí zajistit spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy. Měl proto sítě na čistou energii připravovat.

"Existují jen dvě možnosti: buď na západ od Aše platí jiné fyzikální zákony než u nás, nebo se ČEPS očividně vymlouvá," řekl Jan Rovenský z Greenpeace. "Pokud by totiž argumenty pan ředitele Zemana skutečně platily, museli by Španělé, Britové či Němci trpět už dnes několika blackouty do roka. Místo útoku proti rozvoji čisté energie by měl ČEPS začít urychleně pracovat na tom, abychom náskok západních zemí dohnali."

Cenou za selhání ČEPS bude zbytečně velká spotřeba uhlí z povrchových dolů, zbytečně velký dovoz ruského zemního plynu a zbytečně velké exhalace skleníkových plynů. Solární elektrárny už nyní snižují znečištění o ekvivalent 48 tisíc osobních aut.

Dánsko vyrábí jen z větrných turbín více než pětinu své spotřeby a Španělsko 8 %. V Japonsku je 1500 větrných elektráren a Itálie jich provozuje bezmála 3600.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: "ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Ale šéfové ČEPS zatím blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektů ČEZ a RWE. Přitom 3400 megawattů v Temelíně nebo 5300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží."

Jaderné bloky, které občas nepředvídatelně vypadávají, je potřeba zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny. Vzhledem k velikosti znamená výpadek reaktoru pro přenosovou síť mnohem vyšší zátěž. Výpadky přitom nejsou nic neobvyklého - reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.

Dojem z neserióznosti ČEPS podporuje, že společnost také neustále mění informace, kolik je vydáno kladných rozhodnutí o připojení slunečních nebo větrných elektráren k síti. Během pouhých osmi dnů údaj zvýšila ze 3500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února) přes 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) na včerejších 7700 MW (Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz, 17. února).

Jan Šrytr, Ekologický právní servis, říká: "Zákon striktně zakazuje, aby ČEPS jakkoliv zvýhodňoval kteréhokoliv jednotlivého investora. Zdá se přitom, že ČEPS svým jednáním přímo podporuje zájmy všemocného ČEZu s jeho megalomanskými projekty. Ve vedení ČEPS také působí lidé s přímými vazbami na vedení ČEZ. Lobbista Vladimír Johanes je v dozorčích radách ČEPS i bulharské divize ČEZ. Je otázkou zda by se tímto propletencem neměla začít zabývat Státní energetická inspekce, která má na rovné podmínky přístupu k síti dohlížet."

Zdroj: Ekologický právní servis - www.eps.cz

-----------------------------------------------------------------------------

TZ České fotovoltaické asociace, o.s. k tématu zprávy ČEPS ze dne 11.2.

15.02.2010  

Česká Fotovoltaická Asociace vydává toto tiskové prohlášení k dnešnímu zveřejnění a návrhu ČEPS o odstavení výroben elektrické energie z obnovitelných zdrojů a tím zamezení jejich dodávek do distribučních sítí, které se posléze dostávají i do přenosových sítí.
Ano, jedná se zejména o distribuční a přenosové soustavy, jejichž případná nerovnováha a rozkolísání na republikové úrovni má vliv jak prioritně na elektrizační soustavu v ČR, ale díky příhraničnímu propojení se soustavami sousedních zemí, se jedná o interakci několika těchto soustav. Tento problém se již objevil v prvním větším měřítku na sklonku roku 2008, kdy ze sousedního Německa začala "přitékat" zcela nečekaně jedné noci elektřina z větrných elektráren z oblasti severního Německa. O tomto problému tedy ČEPS věděl již dávno předtím a na situaci pouze upozornil na několika malých energetických mítincích, vesměs však k široké veřejnosti tato informace nepronikla. Právě v této době již byl na pořadu dne "blackout" - tedy celoplošně rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektřiny. A již zde měl ČEPS jako správný hospodář přijít s nějakým řešením - a ne vyčkávat !
Snahu ČEPSu tedy můžeme ocenit i tehdy za avízo, že je potřeba něco udělat s prognózováním či řízením větších výroben obnovitelných zdrojů. Současně však ale musíme odmítnout názor ČEPSu, že se jedná pouze o fotovoltaické výrobny, které podle ČEPSu hlavně tuto energetickou nerovnováhu způsobují.
U fotovoltaických výroben elektrické energie je výroba elektřiny v podstatě závislá na intenzitě slunečního záření. Vzhledem k situaci, že slunce vychází i zapadá každý den v určitém, přesně definovaném čase na konkrétním geografickém místě, lze s velkou přesností spočítat velikost pravděpodobného minimálního i maximálního výkonu, která může každá výrobna současně vyrábět a nasimulovat i její vývoj v čase. Navíc v době existence centrálního monitoringu počasí na našem území, je možno do hodnoty pravděpodobného výkonu zahrnout i vliv aktuálního počasí v určitém okruhu a tím dále upřesnit současně možný výkon výrobny.
Naproti tomu situace u větrných elektráren je dosti odlišná od fotovoltaických - již na první pohled. Větrné elektrárny je možné instalovat pouze v několika lokalitách s největší pravděpodobností větrnosti a síly větru. To znamená, že větrné elektrárny na rozdíl od fotovoltaických se musí mnohem více soustředit do tzv. větrných farem (seskupení většího počtu větrných elektráren v jedné zeměpisné lokalitě). Právě z tohoto principu vyplývá, že z těchto několika málo nejvíce využívaných větrníkových lokalit se produkuje na stejnou plochu několikrát větší výkon, což představuje v mnoha případech nadbytek tohoto lokálního výkonu nad její místní potřebou a je proto nutno tento výkon přenést na větší vzdálenosti a do vzdálenějších lokalit. I z tohoto pohledu je tedy větrná elektrárna nevýhodná a často bývá vybudována v ČR na místech, které jsou rekreačními či přírodními parky a navíc k negativnímu posouzení přispívá i fakt o nízkých, našim sluchem neslyšitelných frekvencích, což může mít pro některé živočichy i člověka, negativní zdravotní dopady, pokud trvale žijí v blízkosti větrných elektráren. Avšak nejpodstatnějším protiargumentem k variantě fotovoltaické výrobny je nemožnost s větší pravděpodobností a časovostí předvídat výkon z takové větrné elektrárny.
Řešením pro oba dva typy výroben od určitého výkonu je zabudování vzdáleného řízení a monitoringu do výrobny větších výkonů z obnovitelných zdrojů, včetně promptního dispečerského
zásahu, což by mohlo být i velice efektivním řešením do budoucna vzhledem ke snížení ztrát a zamezení vzniku výpadků energetických soustav nebo jejich částí. Uplatněním vysokého stupně řízení by mohlo dojít v určitých lokalitách ke změně směru toku elektrické energie a tím možností přesměrování energie do potřebné lokality.
Asi nejdůležitější součástí obnovitelných zdrojů je jejich masové rozšíření na drobné výrobny na rodinné domy a průmyslové stavby, kde původní idea energetické samostatnosti "vyrob si tolik, kolik sám spotřebuješ" je právě naplňována těmito decentralizovanými výrobnami o malém výkonu, většinou přizpůsobené tak, aby kryly energetickou potřebu dané stavby či objektu. I dnes však použití decentralizace malých výroben značně přispívá ke krytí přímých či nepřímých elektrických ztrát, které vznikající v distribučních soustavách.
V návrhu ČEPSu je diskutováno o zabránění připojování nových výroben a není mezi nimi rozlišováno - zákaz platí v obecné podobě pro všechny výrobny nevyjímaje. A to je chyba. Návrh, omezit a technicky lépe vymezit a řídit velké výrobny, je zcela na místě a je možno se s ním stotožnit, ale pro malé výrobny je naopak potřebné určit výkonovou hranici, která by znamenala pro většinu takových výroben i jejich vlastní roční spotřebu, která by se mohla pohybovat na hranici 10-25 kW činného výkonu.
Závěrem, ptáte se proč se zmiňuji o roční spotřebě elektrické energie? Vývoj fyziky, chemie i elektrotechniky za posledních deset let udělal značný pokrok k ukládání (akumulaci) elektrické energie a je pouze dalším krokem přistoupit právě u těchto malých decentrálních výroben k uchování elektrické energie na dobu, kdy obnovitelný zdroj není schopen dodávat energii a takovéto objekty se stanou posléze zcela energeticky nezávislými a svobodnými. Navíc každý takový investor, který si postaví či postavil fotovoltaickou elektrárnu nejen pomohl sám sobě, ale díky získáváním elektrické energie ze slunce a její přeměnou sám přispěl pro další rozvoj planety. Doplněním fotovoltaického systému o akumulaci energie pak získá i komfort lepší kvality a jistoty dodávky elektřiny, což by mohlo pomoci výstavbám v lokalitách s energetickou nedostupností či nepřístupností a návratu blíže k přírodě.

Česká Fotovoltaická Asociace
Ing.Petr Maule, LL.M.

-----------------------------------------------------------------------------

Němci sníží výkupní ceny solární elektřiny

25.01.2010 

Výrobce solární elektřiny v Německu čekají horší časy. Ministr životního prostředí Norbert Röttgen tento týden navrhl srazit povinné výkupní ceny energie ze solárních zdrojů od dubna o 15 procent.

To je pro výrobce čisté energie velká rána. V Německu, které je ve výrobě solární energie světovou jedničkou, investice do šetrné energie poslední roky prudce rostly. Ceny zařízení výrazně klesaly, až o 50 procent, Naopak: výkupní ceny elektřiny zůstávaly vysoké. Povinné ceny pro odběratele zaručovaly investorům vysoké příjmy a rychlý návrat vložených peněz. Teď se ale věci mění.

Nová pravidla tak mohou obrátit zájem investorů k sousednímu Česku, které dosud uplatňuje stejný systém výkupních cen jako Německo. "Dá se očekávat, že němečtí investoři znervózní a obrátí zájem jinam," citovala agentura Reuters anonymní analytiky z burzy ve Frankfurtu nad Mohanem.

Ministr Röttgen plánuje snížení o 15 procent jen u zařízení na veřejném prostranství. Solární panely na zemědělské půdě čeká ještě větší propad výkupních cen: o 25 procent. To zřejmě investory odradí. "Tento segment trhu zřejmě přestane existovat," řekl agenturám analytik Götz Fischler. V roce 2011 se má výkupní cena snížit o další 2,5 procenta.

V příštím roce se mohou snížit ceny dotované solární elektřiny i v Česku. Vláda schválila novelu zákona, podle kterého se mohou snižovat ceny o více než pět procent ročně. Existuje i poslanecký návrh, který chce snížit ceny o čtvrtinu.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Trubicové FVE panely

Firma Solyndra navrhuje, vyrábí a prodává fotovoltaické systémy se skládají z panelů a montážních prvků umožňující montáž FVE na ploché střechy nebo střechy s mírným sklonem. Solyndra systém je vyroben, aby optimizoval účinnost FVE na vhodných střechách a zužitkoval maximum slunečního světla a přeměnil ho v elektřinu.

Panely Solyndra využívají válcové moduly, které zachytí sluneční záření v rozmezí 360° svého fotovoltaického povrchu. Tyto panely pracují optimálně v horizontální poloze a umístěny blízko sebe a tím maximálně využívají montážní plochy a tím ročně vyprodukují více energie než konvenční panely.

Navíc jsou tyto panely lehké a umožňují větru proudit skrz mezery mezi trubicemi. To umožňuje montovat FVE více typů střech bez nutnosti masivního kotvení nebo zátěže, které jsou často problematické z důvodů nosnosti nebo možnosti poškození konstrukce. Vodorovná montáž a unikátní „air flow“ (proudění skrz) podstatně zjednodušuje instalaci tohoto systému.

Použití patentovaných trubicových CIGS modulů a tenko-filmové technologie nabízí rychlou a snadnou instalaci s nejvyšší roční výrobou solární energie na plochých nebo mírně skloněných střechách.

Zdroj: www.solyndra.cz

Bavorský kníže plánuje postavit největší solární elektrárnu světa 

 07.12.2009  |  zdroj: HN  

Solární panely poblíž města Straubingu se budou rozkládat na ploše velké asi jako 280 fotbalových hřišť.

Šestadvacetiletý bavorský kníže Albert z Thurnu a Taxisu, dosud známý spíše svým zájmem o rychlá závodní auta, chystá významný projekt. Podle listu Financial Times Deutschland chce vynaložit 115 milionů eur na výstavbu největší solární elektrárny na světě.

Bude stát v Bavorsku, poblíž města Straubingu, na pozemcích rodiny Thurn-Taxisů, jedné z nejbohatších. Německá média zmiňují projekt jako dobrý příspěvek k debatě o šíření obnovitelné energie před kodaňským summitem o klimatu, který začíná příští týden.

Elektrárna svým rozsahem přesahuje všechny dosavadní projekty. Solární panely zaberou úctyhodných 1,9 milionu čtverečních metrů. Pro představu: je to rozloha asi 280 fotbalových hřišť.

Rodina Thurn-Taxisů patřila již v historii mezi ty nejvýznamnější v Německu. Tradičně se jí daří v podnikání, v 16. století se dopracovala k významnému postavení v počátcích šíření pošty. Teď obrátila pozornost na trh s čistou energií.

Elektrárna bude mít po dokončení výkon až 65 megawattů. Podle odborníků jsou na rovinatých pozemcích na jihu Německa pro výrobu solární energie ideální podmínky, dokonce lepší než na Sahaře.

Ekologové projektu tleskají. Místní usedlíci ale nejsou nijak nadšeni. nechtějí se smířit s tím, že stavba pohltí tak velkou plochu zemědělské půdy. "Jinak proti solární energii nic nemáme, nechceme se ale dívat na nekonečnou lesklou plochu kolektorů," vysvětlila Barbara Ungerová, starostka obce Feldkirchen.

Petice požadující zastavení projektu ale neuspěla. Radním ze Straubingu se totiž nápad zamlouvá, proto jej schválili. Lákají je především příjmy, které město získá na daních. Z 18 milionů eur, které by měl projekt každoročně vydělávat, by mohlo město získat až milion.

Kníže Albert uvedl v rozhovoru pro týdeník BusinessWeek, že projekt hodlá využít státem garantovaných výhodných cen zelené energie. Pokud jeho plány ještě nezkříží další odpor místních usedlíků, energie ze solárních kolektorů by měla proudit do sítě již koncem příštího roku.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

----------------------------------------------------------------------------------------

Jak nezadusit solární energii

 26.11. 2009

V posledních týdnech se vystupňovala debata o smysluplnosti dotací solárním elektrárnám. Někdejší benjamínek ekologicky šetrné výroby se změnil ve vzdorovitého klacka, který neúměrně vysává peněženky daňových poplatníků. Zákon, který byl před čtyřmi lety oslavován jako vykročení České republiky směrem k vyváženějšímu energetickému mixu s důrazem na životní prostředí, je náhle zatracován a množí se výzvy k jeho zásadnímu přepracování. Co se stalo?

Poněkud paradoxně jen to, že zákon zafungoval. Fotovoltaika se stala vyhledávaným cílem investorů. Za posledních jeden a půl roku vzrostla výroba elektřiny z tohoto zdroje téměř 25krát. Fotovoltaika se stala hlavním příjemcem státních dotací. Nejen díky velkorysé výši podpory, ale také pomalému růstu ostatních obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny, narážejí na odpor krajských úředníků i obyvatel obcí. Potenciál českých vodních toků je vyčerpán. A orientace na zpracování odpadní biomasy má za důsledek nedostatečné investice do cílené produkce energetických plodin.

Fotovoltaika naopak příležitost využila naplno. Příliv investic se odrazil i na ceně technologií: ta se snížila až o 40 procent. Zároveň se postupně navyšuje účinnost solárních článků.

Jako každá oblast, která zažívá vzestup, i fotovoltaika přilákala řadu spekulantů, slibujících nereálné zhodnocení investic. Do veřejného povědomí se zapsala zavádějící tvrzení typu "postavte si elektrárnu, do pěti let máte náklady zpátky a dalších patnáct budete vydělávat na benevolenci státu". Vzhledem k tomu, že výkupní ceny obnovitelných zdrojů dotujeme všichni v regulované složce plateb za elektřinu, může se velmi příznivý pohled veřejnosti na solární energii (34?% populace fandí z obnovitelných zdrojů nejvíce slunci) rychle změnit.

Návratnost do pěti let je přitom pohádka: Doba se pohybuje mezi osmi a deseti lety. Závažnější ovšem je, že s mylnými daty operují i distribuční společnosti a stát. Není pochyb, že současné nastavení legislativy by mělo doznat změn, protože situace se radikálně změnila a zákon již neodpovídá ekonomické realitě. Bylo by ale špatné, pokud by ke změnám mělo dojít na základě nepravdivých údajů. Solární firmy nebyly ze strany státu zatím vůbec osloveny.

Není pravda, že "soláristi" se změnám brání. Seriózní podnikatelé přísnější podmínky, jež povedou k odstranění negativních jevů, uvítají. Pochopitelně ale mají i obavy, aby se rozvoj solární energie nezadusil. Pro investice je jasný a systematický právní řád nezbytným předpokladem.


Jako každá oblast, která zažívá vzestup, i fotovoltaika přilákala řadu spekulantů, slibujících nereálné zhodnocení investic.

AUTOR: Daniel Kunz
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je ředitelem společnosti Energy21

--------------------------------------------------------------------------

Solární energie příliš bují, kabinet schválil snížení dotací

--------------------------------------------------------------------

Fotovoltaika o ploše desíti fotbalových hřišť vyrobí elektřinu pro 1 100 domácností

12.11.2009  

První velkou fotovoltaickou elektrárnu spouští v těchto dnech na jihu Moravy Skupina ČEZ. Zařízení umístěné v Hrušovanech nad Jevišovkou má instalovaný výkon 3,73 MW. Ročně vyrobí 3,7 milionu kWh a pokryje tak spotřebu 1 100 domácností.
V listopadu zahajuje provoz moderní fotovoltaická elektrárna v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zařízení na výrobu elektřiny ze slunečního záření má instalovaný výkon 3,73 MW a vzniklo spoluprací společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje a Útvaru rozvoje obnovitelných zdrojů.
Hrušovany nad Jevišovkou leží v nejjižnější části Jihomoravského kraje. Co se slunečního osvitu týká, jedná se o nejvýhodnější lokalitu v ČR s největším počtem slunečných dnů. Nová fotovoltaická elektrárna se zde rozkládá na ploše 7 hektarů a sestává z více než 17 tisíc panelů. Investiční náklady se pohybují v řádu stovek milionů korun.
Samotná výstavba odstartovala v červenci. Na nosné piloty zaražené do země jsou připevněny nosiče. Ty tvoří podklad pro vlastní fotovoltaické panely o rozměrech cca 1,2 x 2 metry. Na místě bylo nutné zřídit trafostanici 6 x 630 kW. Zařízení, které celkově pokrývá plochu téměř desíti fotbalových hřišť, by ročně mělo vyrobit 3,7 milionu kWh elektřiny a zásobit elektřinou zhruba 1 100 domácností. Projekt zároveň znamenal během výstavby pracovní příležitosti pro obyvatele Hrušovan.
Po fotovoltaické elektrárně v Hrušovanech bude následovat spouštění dalších fotovoltaických elektráren na území celé České republiky. Ještě do konce letošního roku plánujeme start větrných a fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu více než 20 MW.

Instalace zdroje 100% čisté ekologické energie je zároveň v souladu s vizí Futur/e/motion, kterou Skupina ČEZ deklaruje záměr investovat do nových technologií umožňujících v budoucnosti vyrábět, distribuovat a spotřebovávat elektřinu efektivněji a šetrněji.
Skupina ČEZ spuštěním dalšího obnovitelného zdroje elektřiny zároveň přispívá k plnění platných závazků České republiky vůči Evropské unii ve věci rozšiřování podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě.
Fotovoltaické elektrárny jsou v tomto století globálně nejrychleji expandujícím zdrojem. Jejich celkový instalovaný výkon se za posledních 8 let zvýšil více než desetinásobně. Zatímco v roce 2001 činil světový instalovaný výkon 1,3 GW, na konci roku 2008 už šlo o 15,2 GW. Optimistické předpovědi kalkulující s postupným odezníváním současné ekonomické recese počítají pro rok 2015 s 72 GW instalovaného výkonu.
Skupina ČEZ je současně aktivní v projektech výzkumu, vývoje a testování nových energetických technologií. Před nedávnem ČEZ a společnost ELMARCO oznámily zahájení společného projektu, jehož cílem bude zavedení ekonomicky výhodných solárních panelů, které jako první na světě k výrobě energie využívají nanovláken. První etapou je testování těchto panelů v reálných podmínkách a porovnání výkonu klasických křemíkových a nových "nanovlákenných" panelů, založených na technologii vyvíjené firmou ELMARCO.

Martin Schreier,
manažer komunikace ČEZ